Víte, že bernardýn je psem pro výjimečné majitele?

Ačkoliv jsou bernardýni psí obři, tak mají jednu z nejcitlivějších psích povah, která nesnese křik a hrubé jednání. Takoví jsou bernardýni. 

Historie chovu svatobernardského psa spadá až do doby starověkého Říma, kdy římská vojska putovala Švýcarskou krajinou a zanechala po sobě kromě válečných stop, také tu psí v podobě molosů, kteří dali vznik plemeni bernardýn.  

Klášter Sv. Bernarda ve Švýcarsku umožnil vznik dnešního bernardýna, neboť umožnil křížení molosů s dalšími plemeny. 

V historii chovu se molosové křížili s novofundlandským psem a dánskou dogou. První oficiální plemenná kniha vznikla o mnoho let později přesně v roce 1884. Od tohoto roku se bernardýn stal oficiálním chovaným plemenem psa. První chovatel byl pan Schumacher, který vedl vlastní chovnou skupinu bernardýnů včetně chovatelských záznamů.  

Bernardýn se chová ve 2 variantách srsti- krátkosrstý a dlouhosrstý. 

Záleží na člověku, kterou variantu srsti zvolí. Krátkosrstí psi jsou možná praktičtější, neboť se jejich srst lépe udržuje, každý si však musí přiznat, že když se řekne bernardýn, před očima se mu vybaví obrovský pes s dlouhou huňatou srstí, která láká k zaboření celého obličeje. 

Svatobernardský pes byl původně pes pracovní - záchranář, tahač a nosič.

Každému je jistě známý obrázek bernardýna se soudkem na krku. V dnešním Švýcarsku už tohohle psa nespatříte, možná jen jako atrakci pro turisty. Bernardýni byli ve své profesi nahrazeni moderní vyspělou technikou a hlavně menšími a drobnějšími plemeny psů, kteří vyhledávají zapadlé horolezce a turisty v lavinách stejně dobře, ovšem s menšími nároky na prostor při transportu. 

Pes velmi náročný na stravu a prostor, to je bernardýn.

Pokud uvažujete o pořízení svatobernardského psa neboli bernardýna, dobře zvažte své možnosti. Zejména ty finanční, ale i časové. Tento pes je velmi náročný na kvalitní stravu, zejména v období růstu. Při jeho kohoutkové výšce 65-70 cm je jasné, že během vývoje potřebuje kvalitní a pestrou stravu, pokud ji nemá, tak v pozdějším věku bude trpět velkými zdravotními problémy. 

Pes klidný, to ano, ovšem do malého bytu se zavřít nenechá. 

Vzhledem k historii chovu, kdy byl tento pes využíván jako záchranář, nosič a tahač, tak je patré, že nepůjde o nějakého gaučáka. Takový bernardýn opravdu není. Je to ideální pes na zahradu, kde se bude moci vybít, ale zároveň potřebuje i práci a procházky. Určitě vedle Vás bude spokojeně ležet a oddechovat, ovšem po delší tůře nebo cvičení.

Zároveň je to pes, který velmi špatně snáší horko, takže je nutné mu zajistit zejména v horkém letním období stín a chládek, kde bude spokojeně oddychovat a přežívat pro něj nepříjemné vysoké teploty. Z tohoto důvodu doporučujeme nepořizovat tohle psí plemeno do rozpáleného centra velkoměsta, kde s ním nebudete moci v létě ani na procházku.

Je to spíše pes do hor a na vesnici, kde bude spokojený a šťastný se svojí rodinou. Bernardýni totiž milují děti a položili by za ně život. 

Copyright fotografie pixabay.com, youtube.com